Jak naučit psa základním povelům

Pes je nejlepší přítel člověka. To je známe rčení, o kterém je skálopevně přesvědčen každý chovatel čtyřnohého chlupáče. Je to právě pes, který vás celý šťastný vítá, když po celém dni přicházíte unaveni a otráveni domů a je to právě on, kdo vám dokáže zvednout náladu. Tato němá tvář vám dá láskyplně a tak vřele najevo, jak moc jste pro ni důležití a jak jste mu celý den chyběl/a. A tak i přes to, že jste unavení, vás tento nadšenec přemluví k tomu, abyste vzali vodítko a vyšli s ním ven na běžnou procházku. Pro oba skvělá příležitost, jak se uvolnit. Pes to potřebuje stejně jako vy, bude vám hned lépe.

Když pes neposlouchá

Malá ukázka do života se psem, které ale ne vždy je tak dokonale harmonická. Pas může být paličatý, neposlušný. Neslyší na povely, dělá si, co chce a je rozverný, neposedný a vláčí s vámi, jak jen to maximálně jde. To rozhodně není dobré ani pro vás a ani pro chlupatého pejska. Pokud je pes neposlušný, je to jen a pouze špatná vizitka jeho pána, tedy vás.

Pes v roli pána

Když pes nemá pevnou ruku, která by mu velela, začíná sám přebírat roli pána, jenže v ní se sám necítí dobře, není mu určena a sám neví, co dělat. Proto je takový, jaký je – pobíhá neurvale, dělá si, co chce, můžete na něj křičet, jak jen se vám zlíbí, ale neposlechne. On je pán a nemá potřebu vás poslouchat. To vy musíte poslouchat jeho.

Nejčastější jméno pro psa: “pocem“

Stačí jedna procházka po městském sídlišti, někdy k večeru a zjistíte, že většina páníčků své čtyřnohé miláčky oslovuje poněkud zvláštně „pocem“. Není to oblíbené jméno pro psa, ale zvolání „pojď sem“. To není úplně vhodné. Takto se většinou projevuje ten páníček, který svého pejska neumí vychovat. Správný pán, jež má situaci pod kontrolou, dobře ví, jak na svého psa volat, a „pocem“ zrovna nepatří k těm povedeným zvoláním.

Čím starší, tím horší

Říká se, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Což je myšleno obecně, rozhodně ne jen přímo na psa, i když i na tom je něco pravdy. Staršího, dospělého psa je rozhodně mnohem těží naučit poslušnosti, než mladé štěně, nicméně i to se dá, pokud je výchova plynulá, poctivá a přesná. Pokud cítíme, že to sami nezvládneme, může být pro nás východisko takové, že zkusíme se psem zajít do psí školky, kde jsou odborníci a mnohou nám v jistých věcech poradit.

Kdy začít s výchovou

Otázkou je, kdy začít se samotnou výchovou psa. Pokud si pořídíme štěně, nejvhodnější doba pro výuku je někdy od pěti, šesti měsíců věku štěněte. Jestliže se vám nezdá, zeptejte se přímo člověka, který vám štěně poskytl, daroval, kdy začít s výchovou, anebo pak třeba i veterináře. Každý jednou začíná a rozhodně je lepší se zeptat, než podcenit a poté si trhat vlasy z neposlušného psa.

Kurzy výchovy a výcviku psa

Pro laiky, amatéry, kteří mají prvního psa, není jistě od věci, zajít do kurzů, které přímo výchovu a výcvik nabízí. Jistě – kurz něco stojí, jenže aspoň z toho důvodu budete jistým způsobem nuceni pokyny, cvičení i návštěvy pečlivě dodržovat a odměnou za to bude váš na slovo poslušný pes. Naučíte se trikům, dostanete tipy a budete šťastni jak vy, tak i váš pes.

Rozdíl mezi vychovaným a nevychovaným psem

Rozdíl je naprosto patrný. Pokud máte vycvičeného psa, můžete s ním jít po ulici i bez náhubku i vodítka (i když toto vyhláška nepovoluje) a pes půjde po vašem boku, zcela poslušný a klidný. Naopak nevychovaný pes si jde, jak se mu zachce, poskakuje všude okolo, skáče i na kolemjdoucí lidi, neslyší na vaše volání a zvesela si štěká, skáče, dělá si zkrátka, co chce.

Jak si psa vycvičit

Ještě než na psa spustíme oblíbené povely – sedni – lehni – zůstaň, je nutné mít v podvědomí důležité fakty, jako to, že je nutné, abychom psa oslovovali vždy jeho jménem. Pes nerozpozná přímo jméno, jak ten zvuk. Proto, pokud se váš pes jmenuje „Ajda“, můžete ji klidně oslovovat jako „pajda“. Důležitý je důraz. Pokud dáváte psovi povel, musí to znít jako povel. Musí být zřetelný a v hlase musíte dát najevo, kdo je tedy pán. Není nutné křičet z plných plic, ale dávat do hlasu důraz.

Základní povel – přivolání

Prvním a základní povelem při cvičení psa je přivolání. To znamená, že jakmile zvoláte jeho jméno, měl by přiběhnout. Rozhodně jeho jméno nekomolte, nevytvářejte žádné familiární verze. Tak, jak jste jej pojmenovali, tak by měl na své jméno slyšet. Zprvu to možná nebude jednoduché, pes se bude zajímat o vše ostatní, a proto jej musíte zaujmout. Když pes nereaguje na váš tón hlasu, změňte jej a dejte mu důraz. Důležité je, pokud pes zareaguje tak, jak si přejete, je nutné jej pochválit. A to platí i u všech dalších povelů. Pochvala znamená psa pohladit, ale také je odměnit pamlskem. Skvělé jsou třeba obyčejné dětské piškoty.

Sedni

Jakmile si pes zvykne na piškoty, vnímá je jako odměnu a tak se těší na další cvik. Je to pro něj jistá kořist, něco, co si musí zasloužit. Tím získáte psovu naprostou pozornost, kterou nyní potřebujete. Držte piškot v ruce tak, aby jej pes viděl a zůstal stát. Pamlsek musíte držet přímo nad hlavou psa a začněte jej pomalu posouvat jakoby dozadu, za psa tak, aby pes hlavu zaklonil. V tu chvíli má tendence si sedat. Pokud tak neučiní, pomozte mu druhou rukou, zatlačením na pánev a přitom stále držíte piškot v ruce. Jakmile si pes sedne, řekněte „sedni“ a psovi pamlsek dejte. Několikrát cvik opakujte a až se vám bude zdát, že povelu pes rozumí, pamlsek vynechejte, ale vždy jej pochvalte pohlazením.

Lehni

Jakmile pes zná povel sedni, a umí jej již bez použití pamlsku, je vhodný čas na další krok – povel „lehni“. Pes musí zaujmout pozici sedu. V tu chvíli vezměte pamlsek a dejte mu jej blízko k čenichu tak, aby jej vnímal a pomalu jej dávejte k zemi. Pes musí pamlsek pozorovat a sám přejde k zemi. Až začne své přední tlapky polohovat k pozici vleže, dejte povel „lehni“. V případě, že si pes nelehá, pomožte mu zatlačením na zátylek. Jakmile je v pozici vleže, dejte mu pamlsek a pochvalte ho.

Zůstaň

Pro povel „zůstaň“ musí znát povel „sedni“ a začínat s ním je vhodné na krátkém vodítku, aby pes věděl, že nad ním máte kontrolu. Dejte psovi povel „sedni“ a také „zůstaň“. Od psa se vzdalujte, ale udržujte oční kontakt. Pauzu přerušte tím, že jej pochválíte za to, že zůstal na místě. Pauzu postupně prodlužujte. Jméno psa vyslovujte jen pro přerušení pauzy. Postupně i prodlužujte vodítko, až jej zcela odstraníte.

Volno

Dalším krokem je „volno“. Pes by měl znát skvěle povel „zůstaň“ a již jej dokázat bez vodítka. Odejděte o psa a s rozevřenýma rukama mu dejte povel „volno“ tak, aby svoji pózu opustil. Jakmile k vám přiběhne, pochvalte ho a odměňte pamlskem.

K noze

Abyste měli psa perfektně vychovaného, je důležité, aby znal povel „k noze“. Pro výuku je nutné mít psa na vodítku a v poloze sedni u své levé nohy – pozor, nikdy nohy neměňte. Pamlsek držte v pravé ruce. Oslovte psa a ihned za ním povel „k noze“. Udělejte první krok levou nohou a jděte tak, aby pes pamlsek cítil. Udržujte jej na vodítku nakrátko. Pokud jde, pochvalte ho pamlskem, a postupně i oddělejte vodítko tak, aby pes šel sám a povelu rozuměl.