Jak se dopravovat a cestovat levně?

Doprava je určitě jednou z dalších položek, která naše rodinné rozpočty velmi zatěžuje. A patří bohužel mezi ty náklady, které vymazat nemůžeme. Jenom doma budeme jen těžko, někdo se potřebuje přemisťovat po městě či mezi městy denně, někomu to stačí týdně – ale zato třeba zase o kus delší trať. Pojďme se tedy podívat na všechny možné způsoby, jak se dá na různých druzích dopravy nějak ušetřit. Každý styl má nějaká pro a nějaká proti. Pokud nám ale dovedou uspořit peníze, které díky tomu zůstanou v našich peněženkách na příjemnější věci, určitě stojí za to se s nimi seznámit!

1. Jezděte stopem. Není to myšleno jako žert, ale smrtelně vážně. Za stop nezaplatíte ani korunu a ještě si popovídáte s novým člověkem. Omezení tu ale zcela jistě jsou – a to jak genderová, tak věková, tak další. Příliš malé děti nebo příliš mladá pubertální mládež je určitě v ohrožení, že si je místo dobrosrdečného řidiče vyhlídne někdo nepoctivý. Příliš starý člověk pak již zpravidla nemá na stopování odvahu (či nemá výdrž na dlouhá čekání u krajnic dopravních tepen). Ovšem pokud umí všem těmto vlivům odolat, pak nechť je mu stop stejně otevřenou možností jako je všem ostatním! Další kapitolou je pak genderová problematika. Muž má větší šanci, že mu nějaké vozidlo zastaví. Několikrát se již v naší republice stalo, že dívky následně osočily řidiče ze sexuálního obtěžování (či dokonce ze znásilnění vedoucího k početí), aniž by to byla pravda. Muži to vědí a ne všichni jsou ochotni ženy – stopařky brát. Na druhou stranu žena nejen, že představuje riziko pro řidiče, ale sama se může riziku vystavovat. A to právě takovému, jako bylo popsáno výše. Pravidelní „stopaři“ by vám ale řekli, že všechno jsou jen plané předsudky, že dobří řidiči umí dobře poznat, koho k sobě do auta vezmou – jsou totiž „na stejné vlně“.
2. Objevte „Jízdomat“. Jízdomat je dnes již dobře známá internetová doména, na které řidiči osobních aut vypisují své jízdy v případě, že mají zájem o to, aby jejich vozidlo za poplatek použil i někdo další. A že se to vyplatí! Nejen řidičům, kteří se o cenu benzínu poděli s novými spolujezdci (či se jim pohonné hmoty dokonce celé proplatí), ale i spolujezdcům, kteří za takovou cestu zaplatí často o poznání nižší poplatek, než by dávali za veřejnou dopravu. Řidič poskytující své místo v automobilu skrze Jízdomat představuje také tu výhodu, že se s ním můžete osobně dohodnout na tom, kde vás nabere a kde naopak vyloží. Můžete si tak díky tomu odpustit zdlouhavou cestu na autobusové nebo vlakové nádraží. Spolehlivost či nespolehlivost řidičů také můžete lépe kontrolovat. Mají-li na příslušné webové doméně svůj účet, lépe lze před nimi varovat či je dohledat, kdyby něco nebylo podle pořádku.
3. Domlouvejte svoje jízdy s přáteli. Nemusíte se spoléhat na cizí internetový portál, spoléhejte přeci na své blízké, přátele, kolegy v práci! Nejezděte každý sám ve svém vozidle. Doplatí na to vaše peněženky, životní prostředí i vaše nervy, až zase jako každé ráno budete stát někde v zácpě. Je to zbytečné. A navíc si s kolegy můžete udělat příjemné ráno, kdy proberete všechny události předešlého dne.
4. Pokud jezdíte autem, spočítejte veškeré náklady na něj, jako je údržba, pohonné hmoty, myčka, parkování, povinné ručení, nejrůznější pojištění...Není toho trochu moc? A nevyplatí se vám spíše spoléhat na městskou hromadnou dopravu? Když si navíc koupíte celoroční permanentku na MHD, ať už v Praze, Brně, Ostravě nebo v jakémkoli jiném městě, ušetříte i na této koupi. Pokud budete platit za kartu každý měsíc, prodraží se vám to. A množstevní sleva pro vás může být také velmi zajímavá!
5. Pořiďte si kolo. Aspoň tehdy, kdy je pro vás fyzicky možné se jeho prostřednictvím dopravovat tam, kam potřebujete. Možná namítnete, že bicykl je rána pro měsíční rozpočet, ale to je omyl. Můžete pořídit úplně obyčejné městské jízdní kolo, například v bazaru. To vás vyjde jen na pár stovek a ještě se vyvarujete toho, že by vás o něj někdo okradl.
6. Jezdíte-li vlakem a máte-li trochu kuráže, zkuste před nákupem lístku zjistit, jestli někdo nejede do stejné cílové stanice jako vy. Už dva lidé znamenají slevu na jízdném, větší skupiny pak adekvátně větší slevu. Ušetřené peníze budou dělat radost vám i těm, které se odvážíte oslovit. Takže se toho nijak nebojte!
7. Pokud chcete využít služeb dálkového autobusu, máte možnost zakoupit si místenku. Tam, kde to ale není povinné (jak jistě víme, jsou společnosti, kam vás bez zakoupeného tiketu nepustí a nepustí vás ani stoupnout si do uličky), to nedělejte a spoléhejte na to, že se do autobusu zkrátka vejdete. Dorazte k odjezdové stanici co nejdříve, abyste šli na řadu ihned poté, co se usadí „místenkáři“. V klasických autobusech malých či menších dopravních společností jich je vždy jen pár, a vy se pak poté usadíte tak jako tak – a bez přidaných financí za místenku.
8. Vynechte ve svém životě MHD, pokud jste z menšího města. Zpravidla všude dovedete dojít i pěšky, a to ne za více jak půl hodiny. Nemluvím o české metropoli a jiných obřích městech. Ale to, co se velikostí vyrovná například Mladé Boleslavi, určitě pravidelný pohyb městskou hromadnou dopravou nevyžaduje.
9. Sledujte akční lístky, kreditové jízdenky, zákaznické karty. Každá dopravní společnost se pere o klienty, a proto jsou ochotni zavádět stále nové a nové způsoby, jak si klientelu udržet. Patří k nim právě mnohé věrnostní programy, zvýhodněné kreditové jízdenky a podobně. I České dráhy provozují takové programy (například In- karty), takže i zde je vhodné se dobře informovat.
10. Zaměřte se na to, jaká jste věková skupina. Děti, žáci, studenti a senioři mají vždy zvýhodněné jízdné (nebo mají jízdné i zdarma). Pokud jste v produktivním věku, bohužel pro vás tato možnost otevřená není.
11. Rada na závěr: optimalizujte své cestování tak, abyste jím netrávili zbytečně moc času a nedávali za něj zbytečně moc peněz. Jsou cesty, které se dají naplánovat lépe a „strategičtěji“, a tak nikdy neuškodí trocha plánování předem.

    Toto byl základní výčet nápadů a rad k tomu, jak ušetřit na výdajích za dopravu. Možná vám nebudou všechny k užitku, možná vám nějaké pomohou. To bylo ostatně plánovaným poselstvím tohoto pojednání. Každý máme jinou dopravní situaci, bydlíme jinde, někdo ve městech, někdo na vesnicích. Někdo máme auto a někdo se spoléháme na veřejnou dopravu. Proto věřím, že si z článku odnesl každý „to své“. Tak tedy šťastnou cestu!