Už za dob mého dětství se v naší rodině tradovalo rčení „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“. A ono na tom, světe div se, přeci jenom něco bude. Zvláště pak v dnešní době, kdy se otevíráme světu a spějeme vstříc náruči globality. Angličtina je dnes již v podstatě podmínkou jakékoli lépe situované práce a další světový jazyk je očekáván též. A nám než nezbývá divit se, jak to, že náš zaměstnavatel starší o pár generací než my všechno perfektně umí, zatímco my mladší a ve světě angličtiny takřka vyrůstající máme tolik problémů byť jen s mluvením anglicky, natož pak s gramatikou nebo písemným projevem. A to již vůbec nehovořím o požadavcích na němčinu, francouzštinu, španělštinu nebo třeba ruštinu, kterou pokud ve škole šlo vůbec studovat, jednalo se povětšinou o nutný předmět na střední škole navštěvovaný jen z povinnosti.
Ale na tom, že jsou jazyky velmi důležité, se shodneme snad všichni. Jejich učení je pro nás často takřka nezvladatelné nebo nepochopitelné, a proto je zde několik následujících rad, které je dobré akceptovat.
- Neučte se sami. Samouk má největší sklony k tomu, že se naučí věci špatně. A to co se týče gramatiky, tak co se týče výslovnosti nebo písemného projevu. Sami se můžete naučit několik základních konverzačních vět před cestou na dovolenou, ale v ostatních případech nad sebou potřebujete specializované vedení. Sami si neopravíte chybnou větnou konstrukci, sami si nezakonverzujete s jiným mluvčím, sami si neopravíte nesprávné vyslovování jednotlivých hlásek. A i kdyby to snad bylo možné, vždy během procesu učení narazíte na problém, s kterým si nevíte rady. A bez učitele nemáte po ruce žádnou autoritu, která by vás v daných záležitostech mohla poučit.
- Pečlivě volte jazykové školy. Často se vám také může stát, že jednotliví nezávislí odborníci na jazyk budou vyučovat lépe než ti, co jsou garantovaní jazykovou školou. Všude v moderním světě jde o jméno a o sílu reklamy, a ne každá velká jazyková škola s tím nejnápadnějším webem, musí být nutně tak dobrá, jak se sama prezentuje. Hledejte předem na internetových debatách komentáře k jednotlivým výukovým institucím, ptejte se těch, co již mají s nějakou zkušenost. Koukejte i na cenu kurzů. Ty nejlevnější nemusí být vždy zárukou dobré kvality. Totéž platí i o těch příliš drahých – nenechte se ukolébat dojmem „drahosti“ a mottem „když si za to můžou říct tolik, tak to bude asi to nejlepší“. Trh je jedna velká konkurence a v případě jazykových škol to platí nejinak.
- Vytyčte si cíle. A to, ať již budete navštěvovat jazykový kurz, nebo budete mít soukromé hodiny. Vypište si podrobný kalendář, kdy se co budete učit, kdy budete opakovat, kam až chcete daný týden či měsíc dojít a podobně. To pro vás platí dvojnásob, pokud jste osoba, která nad sebou bič a „výhružné deadliny“ potřebuje.
- Zapátrejte ve svém okolí, jestli někdo z vašich blízkých nemá stejné ambice. Pokud totiž budete mít nějakého „spojence“ pro učení, budete se vzájemně motivovat, popohánět, porovnávat. A v neposlední řadě se budete na jazykové hodiny i těšit, protože krom lekce jazyka zde i potkáte osobu sobě blízkou.
- Pište. Pište všechno, co si stále nemůžete a nemůžete zapamatovat. Pište si daná slovíčka, větná spojení nebo celé věty na malé kartičky, které si můžete nosit všude s sebou. Vytáhnout je pak lze v tramvaji, ve frontě, ve vlaku...zkrátka všude, kde byste normálně marnili čas nicneděláním, koukáním z okénka nebo přemýšlením o ničem.
- Pokud si něco nemůžete zapamatovat, použijte pomyslné „zábavné“ metody. Vyrobte si třeba pexeso se slovní zásobou, nakreslete si barevné tématické obrázky, do kterých vepíšete ony „nešťastné“ výrazy.
- Vylepte si všude, kde to máte dobře na očích, cedulky s gramatikou nebo slovíčky. Nad stůl, ke kuchyňské lince, na záchod i do koupelny. Když zapomínání nedáte šanci, ono se o vás jen tak pokoušet nebude. Dost možná si vybrané věty budete pamatovat ještě dlouho poté, co všechen zbytek zapomenete (k čemuž by ideálně dojít ale nemělo!).
- Říkejte si věci nahlas. Tím si totiž zafixujete i jejich zvukovou podobu a nebudete závislí jen na tom, jak si co pamatujete graficky.
- Nepodceňujte konverzaci! To je nutná – a vlastně pro téměř všechny z nás – ta nejnutnější složka jazykových schopností. Není k ničemu člověk, který má sice gramatiku pevně v malíku, ale promluvit neumí ani „dobrý den“. Nemusíte mluvit gramaticky pořád správně, nikdo po vás ze začátku ani nechce plynulou řeč bez zaškobrtnutí, ale mluvte, mluvte, mluvte. Chyby dělá každý, ale věřte tomu, že na okolí působí lépe sebevědomý vypravěč, který ze sebe chrlí pořád něco bez ohledu na správnost, než rozvážný mluvčí dumající dlouhé minuty o té nejlepší gramatické struktuře věty.
- Vyhledejte si na internetu nejrůznější jazyková cvičení, která jsou dnes již dobře dostupná zdarma téměř všude.
- Poslouchejte řeč rodilých mluvčí. Není-li to možné, sledujte filmy v původním znění, poslouchejte rádio nebo písně.
- Čtěte periodika a knihy z cizí země, hledejte články na internetu. V novinách se seznámíte s formální a oficiální podobou jazyka, v knihách pak s jazykem uměleckým, hovorovým nebo jinak zabarveným.
- Jeďte do dané země! Je to stará a otřepaná poučka, ale bohužel či bohudík funguje zkrátka nejlépe. Naučíte se mluvit a rychle reagovat, doplníte si slovní zásobu. Nezapomínejte ale na exkurzi v jiné zemi ani na pohlédnutí sem tam do učebnice gramatiky, od které běžní mluvčí často i dost hrubě uhýbají. Na konci procesu učení byste totiž měli umět obojí. Konverzovat s cizími lidmi, ale být i schopní sepsat třeba odbornou zprávu velmi oficiálním a gramaticky vybroušeným stylem.
- Seznamte se s někým z ciziny, kdo se naopak chce naučit mluvit česky. Dopřejete si tak vlastně dvojí doučování, které zpravidla ani jednoho nepřijde na jedinou korunu. Leda, že byste si platili za své schopnosti navzájem, což není zrovna efektivní. Kromě „učitele“ tak možná i poznáte svého budoucího dobrého kamaráda.
- Myslete pozitivně. Naučit se cizímu jazyku není nepřekonatelná věda a i vy to jednou budete umět!
Toto jsou základní poučky a rady k tomu, aby se i z vás stali dobří komunikátoři v cizí řeči. Někomu to bude trvat déle, někdo je v nejrůznějších gramatikách jako ryba ve vodě. Jaký jste typ vy o sobě poznáte během několika lekcí, nikdy se ale nevzdávejte!