Jak pečovat o růže

Růže patří k nejhezčím květinám na světě a jako o každou rostlinu, i o ně se musí pořádně pečovat, aby dlouho vydržely. Každý zahrádkář ví, že různé rostliny potřebují rozdílnou péči. A jak je to právě s růžemi? To se pokusíme nastínit na několika příštích řádcích, abyste měli jasnou představu, jak se k nim chovat.

Obecné rady k pěstování růží

Růže potřebují dostatečnou porci slunečních paprsků, ale nepotřebují vysušená místa a úpal. Ve stínu pak rostliny kvetou jenom velice málo, trpí více chorobami a škůdci. Květy se úplně nejlépe rozvíjejí při teplotách mezi plus patnácti až dvaadvaceti stupni Celsia. 

Během delšího suchého období či na extrémně vysušených místech jsou i růže vděčné za vydatnou porci vody. Není zde účinné povrchové kropení, které nezasáhne kořeny. Půda pro růže by měla být slabě kyselá, což se dá na stupnici vyjádřit rozmezím od 5,5 do 6,5 pH. Pro správný vývin je důležité také mírné proudění vzduchu. Růžím úplně nejlépe vyhovují hluboké, hlinitopísčité až hlinité půdy s dostatečnou porcí humusu a s přiměřeným obsahem živin.

Vysazování růží

Růže by se měly vysazovat od poloviny března do konce dubna. Při vysazování kontejnerových sazenic s balem se dá sázet v podstatě celý rok. Pokud nevíte, jak bylo se sazenicemi zacházeno, pak se doporučuje namočit je ještě před samotnou výsadbou na dvanáct až dvacet čtyři hodin do vody. Kůra výhonů nesmí být scvrklá a kořeny na lomu musí zůstat čerstvé. Těsně před vysazením odstraňte poškozené, zaschlé nebo zlomené části výhonů. Kořeny se upravují pouze minimálně. Velikost výsadbové jámy je zhruba 30 x 30 centimetrů. Kořenový krček vysazené růže by měl být přibližně o pět centimetrů hlubší, než jak tomu bylo ve školce. 

Příliš mělce vysazené růže by byly při příchodu silných mrazů poškozeny. Sazenicí při výsadbě potřásejte, aby se kyprá zemina dostala ke všem kořínkům a nevznikaly žádné vzduchové kapsy. Při vzniku takových vzduchových bublin by mohlo dojít k šíření plísní a zhoršil by se růst květin. Vzdálenost keřů při výsadbě se liší podle jednotlivých skupin růží a podle intenzity růstu odrůdy. Stromkovým a pnoucím růžím je nutné zajistit vhodnou opěru. Keřové i stromkové růže vysazené na podzim je nutné v prvním roce zkracovat po výsadně zahradnickými nůžkami v předjaří na dva až čtyři pupeny a řez musí být vedený jenom mírně šikmo, asi pět milimetrů nad pupenem. 

Pnoucí a sadové růže se musí zjara ošetřit řezem, aby na výhonech zůstalo šest až osm pupenů. Silné výhony se zkracují méně, zatímco ty slabé se zkracují o něco více. Za žádných okolností se nedává do výsadbové jámy přímo ke kořenům růží čerstvý chlévský hnůj ani průmyslová hnojiva a nemělo by se zapomenout ani na důkladné zalití.

Zásady pro řez růží

U jednou kvetoucích pnoucích růží se vyplatí řez bezprostředně po odkvětu. Mladé výhony mnohem lépe do podzimu vyzrávají a dají se takto odstranit odkvetlé hnědnoucí části. U velkokvětých a mnohokvětých růží nejprve odstraňte slabé a suché dřevo, dále odumírající nebo neduživé výhony v místě očkování a ponechané zdravé výhony zkraťte na tři až šest pupenů. V zásadě platí rovnice, že čím tlustší a delší je výhon, tím méně by se měl zkracovat, zatímco slabé výhony se řežou hlouběji. Též slaběji rostoucí odrůdy se zkracují více. 

Mrazem poničené části zbarvené dohněda se seříznou až do zdravého zeleného dřeva. Hlubším zpětným řezem se dá dosáhnout tvorby silnějších a vitálních výhonů s pěknými velkými květy. Pnoucím růžím by se při řezu měly nechat mladší silné výhony, které se zkrátí, kdežto starší dřevo a namrzlá část výhonů se úplně odstraní. Jinak pnoucí růže příliš zásahů nepotřebují. Každé tři roky se u nich odřeže staré dřevo až u spodního rozvětvení, čímž se podpoří růst nových výhonů. Sadové nebo plodové růže by se řezat neměly a teprve po několika letech by se měly silně zmladit podobně jako pnoucí růže. 

Botanické druhy růží by se měly také nechat růst tak, jak se vyvíjí na svém přirozeném stanovišti. Miniaturní růže se řežou v předjaří tím způsobem, že se odstraňují proschlé, poškozené výhony na zdravý pupen nebo vhodný živý výhon. Zdravé části se většinou zkracují o půlku. Prosvětlování přehuštěných keřů je poměrně náročné, takže byste se měli snažit, aby střed koruny zůstal po řezu o něco více prázdný. Pokryvné růže na větší ploše by se měly radikálně řezat jednou za tři až čtyři roky. Obecně u růží platí, že řezem se odstraňují veškeré slabé, mrazem poškozené, nemocné nebo nalomené výhony. I u růží vysazených na podzim by měl následovat konečný řez v předjaří.